Rozhovor s Peťkou Zálešákovou, komplexní a dlouholetou hráčkou Mutěnic

Ahoj Peti, dovol, abych s tebou udělal rozhovor J

Ahoj, jasné.

Jak jistě mnoho z nás ví, trávíš letošní prázdniny v Americe, můžeš nám prozradit, jak se ti tam líbí a co přesně tam děláš?

Líbí se mi tu moc, je to úplně jiný svět než u nás (lepší):-D. Jsem ráda, že mě sem brácha vzal a mohla jsem poznat kus světa, navštívit místa, která mnozí z nás znají jen z filmů, poznat spoustu zajímavých lidí, procvičit si angličtinu a zároveň si vydělat peníze. Takže jsem tu na letní brigádě v kempu, kam jezdí děti na tábor. Za celou dobu se tu vystřídalo spoustu dětí např. tu bylo asi 200 židovských dětí nebo také děti ze sociálně slabých rodin a také jsem měla možnost poznat děti, které jsou od narození postihnuty virem HIV a mají AIDS. Rozhodně to jsou mé nejlepší  prázdniny.

A jaké místa jsi navštívila a jaké se ti líbilo nejvíc?

Spoustu času trávíme v kempu, protože musíme pracovat, ale když máme volno tak toho dokážeme využít. Náš první výlet byl do New Yorku, kde jsme navštívili Central park, Chinatown, Times Square, 5th Avanue, Empire state building a spoustu dalšího. Ani nevím, jak se všechno přesně jmenuje. Další výlet jsme si naplánovali na Niagárské vodopády. Tam to bylo taky super, dokonce jsme jeli lodí i přímo pod ty vodopády. Jinak plánujeme výlet do Atlantic City a do Washingtonu D.C. a ještě jednu návštěvu New Yorku, protože jsme nestihli Sochu svobody. Jinak se mi taky moc líbí v Woodbury Common, což je město, kde jsou jen obchody:-D Ale nejvíc se mi asi líbilo v New YorkuJ

A co fotbal? Už ti chybí nebo si i v Americe sem tam zakopeš?

Fotbal? Co to je? :-D Popravdě mi fotbal moc chybí a už se nemůžu dočkat, až přijedu a budu moct vletět na hřiště. Ale naštěstí i tady si občas s bráchou zakopeme nebo někdy i s děckama zahrajeme. Nechtěla jsem hlavně, abych tu byla bez pohybu a ztratila fyzickou kondici (jestli jsem nějakou měla), takže někdy hráváme tenis nebo si jdeme zaplavat.

Doufáme, že tě tam nenalákal nějaký tým, protože už několik let patříš do základní sestavy Mutěnic. Řekni nám, kdy ses poprvé dostala k fotbalu?

K fotbalu mám blízko už od malička. Jsme fotbalová rodina – taťka hrával aktivně, brácha taky, ale pak se objevilo zranění a tak se dal alespoň na dráhu rozhodčího, ségra hrála taky chvíli, ale ji to asi nebavilo tak jako mě, protože já u toho zůstala do teď, což je asi 8 let. Jinak poprvé mě do ženského týmu nalákal nyní už zesnulý pan Křen, protože mě viděl párkrát hrát na hřišti u školy fotbal s klukama. No a pak jsem se domluvila s Makynou Bízovou a Klárkou Lamáčkovou a šla jsem s nima na trénink, který si mimochodem pamatuju do dnes, protože jsem asi týden nemohla chodit:-D

A co tvoje úloha v sestavě, jsi spokojená se svým postem nebo by jsi ho vyměnila?

Během těch let jsem vystřídala všechny posty kromě brankáře a mužů říct, že na střední záloze jsem spokojená. Nevadilo by mi hrát ani levou zálohu. Sice se tam moc běhá, ale člověk pravidelným tréninkem snadno získá kondici a výdrž. Což už máme vyzkoušené ze zimního běhání ve sněhu mezi sklepama s panem Janem.

A jak se ti vůbec zamlouvá náš ,,nový“ trenér – pan Jan?

S novým trenérem jsem spokojená. Obdivuju ho, že našel tolik odvahy a začal nás trénovat a také obdivuji jeho trpělivost a pevné nervy, protože to je u nás ženských potřeba. Líbí se mi jeho přístup, tréninky i jeho sklep:-D Jde vidět, že má letité zkušenosti, když nás dokázal z posledního místa dostat do horní poloviny tabulky. Jsem za něj moc ráda a doufám, že s námi zůstane ještě hodně dlouho.

Pamatuješ si na nějakou fotbalovou akci, na kterou nikdy nezapomeneš? Zápas, či penalta. Nějaký moment.

Pamatuju na hodně fotbalových akcí, ale ne na hřišti, ale ve sklepě:-D Ale teď vážně. Ráda vzpomínám na všechny zápasy jarní sezóny tohoto roku, ve kterých jsme skoro všechny týmy porazili. Není nic lepšího než odcházet ze hřiště jako vítězný tým. Jinak mám ráda i momenty, kdy někoho zfauluju:-D

Který ze soupeřů je pro tebe ten nejhorší a proč?

Pro mě jsou nejhorší soupeři ti, kteří fotbal začínají hrát nebo ho neumí, protože se na hřišti ,,motají jak kača v čepici“ a neví, která bije a potom jsme i my zamotané a snadno se jim přizpůsobíme. Když hrajeme s kvalitním soupeřem, je to mnohem lepší.

Poslední otázka zní, těšíš se, až si opět zahraješ a pokud ano, kdy to bude J

Strašně moc se těším až si zahraju. Na první mistrák nebudu, ale přiletíme 31.8. a den na to hrajeme mistrák v Hovoranech, tak určitě pojedu. Předpokládám, že budu zahřívat lavičku, ale to mi vůbec nevadí, třeba se tam na pár minut dostanu.

Díky Peti, pěkný zbytek prázndnin

Já taky děkuji J